Polky / Polkas complete / Bedřich SMETANA (1824 - 1884)

Kód položky: MK0037

 

Jako šestnáctiletý napsal Smetana, sám vášnivý tanečník, první polku, která je dodnes životná Louisina polka je ještě polka užitková - jejím autorem je naprostý samouk - nevymyká se z rámce dobové taneční produkce svého druhu, přesto však již na ní lze rozpoznat náznaky samostatné invence. Ryze taneční je i druhá polka z tohoto období - Jiřinková, inspirovaná prostředím podzimních vlasteneckých "jiřinkových" plesů, k jejichž květinové výzdobě patřily neodlučně nejkrásnější květy podzimu - jiřiny, a i třetí Ze studentského života, vtipná charakteristika bezstarostného mládí s něžnou příměsí sebeironie a krátkého zasnění. 
Polka Es dur (1846) již prozrazuje pozdější typický způsob Smetanovy tematické práce: z jednoho motivického jádra (obsaženého zde v krátké introdukci) vyrůstá celá skladba. V této době napsal Smetana svou klavírní sonátu a i druhá část Polky Es dur má charakter sonátového provedení. 
Chronologicky následující řada čtyř polek (E dur, g moll, A dur, f moll) z přelomu čtyřicátých a padesátých let je již jiného druhu. Polky byly nalezeny ve skladatelově pozůstalosti a prvního vydání se dočkaly až roku 1904 v edici Umělecké besedy. Tyto polky dokládají logický vývoj Smetanova pojetí stylizace tance k čistě koncertnímu útvaru, který s vlastním tanečním základem spojuje vlastně jen zachování základního rytmického pulsu. V Polce E dur a v Polce A dur opouští Smetana pro užitkový tanec typický způsob přiznávkového doprovodu, do práce s melodií pronikají prvky imitační, melodie přechází z hlasu do hlasu. 
Třetí stupeň Smetanova kompozičního zrání, pokud jde kompozici polek, představují cykly: Tři salonní polky op.7 a Tři poetické polky op.8,Vzpomínky na Čechy ve formě polek op.12 a op.13. Stylizace do koncertní miniatury se projevuje dalším zastřením typických znaků užitkového tance: vedoucí složkou je melodie, jež je vůči harmonii samostatná, nezávislá. Smetana ještě prokazatelněji směřuje k myšlenkovému monotematismu. Polyfonním vedením hlasů potlačuje vertikální složku, metricko-rytmická podstata tance zůstává v pozadí a často je jen latentně cítěna. Přestože je zachován třídílný normální půdorys, pravidelná periodicita - pro užitkový tanec nezbytná - je záměrně narušována. Obohacuje se i harmonická složka. 
Vzpomínky na Čechy ve formě polek vznikly za Smetanova působení ve Švédsku (1859). Smetana, jak svým výrokem sám potvrdil, se jimi hlásí ke svému vzoru, Fryderyku Chopinovi. Že se Smetanova vzpomínka na domov v období, kdy se věnoval převážně kompozici orchestrální s hrdinskými náměty, vtělila právě do klavíru a projevila se opět návratem k polce, není náhoda. Klavír byl od dětství Smetanovým nejvlastnějším nástrojem. Vzpomínky na Čechy vedle charakteristické polky Vidění na plese (ze začátku padesátých let, definitivní znění (1858) představují nejvyšší míru poetické stylizace. Do této polky s podtitulem Polka - Rapsodie je vkomponován kryptogram jména Smetanovy příznivkyně v Göteborgu, paní Fröjdy Benecke (F-E-D-A). 

 

Interpreti

 

Petr Jiříkovský - klavír 

 

Cena: 199,00 Kč

Vložit do košíku

Celkový čas: 78:38