Hudba 20. a 21. století

Komorní skladby pro dechové nástroje / Bohuslav MARTINŮ (1890 - 1959)

Komorní skladby pro dechové nástroje / Bohuslav MARTINŮ (1890 - 1959)

Sextet pro fétnu, hoboj, klarinet, dva fagoty a klavír(1929) nezapře skladatelovu pařížskou genezi. A to nejen neobvyklým obsazerním, ale i experimentálním charakterem.
V Sonátě pro flétnu a klavír (1945) se nechal skladatel inspirovat zpěvem ptáčka whipppoorwilla, jehož radostné trylkování prostupuje náladu finální rondové věty.
Sólový klarinet je v Sonatině pro klarinet a klavír (1956) prezentován v plné šíři svých virtuózně technických a barevných možností nástroje.
Čtyři madrigaly pro dechové trio (1938) dostaly svou definitivní podobu v Nizze.

 

Cena: 199,00 Kč

Detaily položky
Moravská lidová poesie v písních / Moravian Folk Poetry in Songs (complete) / Leoš JANÁČEK (1854 - 1928)

Moravská lidová poesie v písních / Moravian Folk Poetry in Songs (complete) / Leoš JANÁČEK (1854 - 1928)

Je všeobecně známo, že Janáček se velmi soustředěně věnoval studiu lidové písně. Dokonce velkou část svého života byl považován především za folkloristu, teprve v pozdějších letech začal být uznáván jako hudební skladatel.
Originálnost Janáčkova klavírního partu nás dodnes udivuje především  tím, jak slouží lidové písni. Sám napsal, že průvod  písně, tance i samostatná  taková  forma skladatele musí být téhož rázu jako nápěv. Nicméně přes to vše je jeho přínos patrně v každém směru. Klavírní průvod je blízký charakteru hry lidových hudebníků, slyšíme zde zřetelné napodobovánícimbálové hry, typické kontrování nebo zase vyzdobováníhudeckým způsobem. 

Cena: 199,00 Kč

Detaily položky
Hudba pravdy (Královničky, Ukvalská lidová poesie, Lidová nokturna, Říkadla) / The Music of Truth (Little Queens, Folk Poetry from Hukvaldy, Folk Nocturnes, Nursery Rhymes) / Leoš JANÁČEK (1854 - 1928)

Hudba pravdy (Královničky, Ukvalská lidová poesie, Lidová nokturna, Říkadla) / The Music of Truth (Little Queens, Folk Poetry from Hukvaldy, Folk Nocturnes, Nursery Rhymes) / Leoš JANÁČEK (1854 - 1928)

Lidová píseň byla  Janáčkovi hudbou  pravdy. Takto ji nazval   ve   svých   fejetonech.   Její  přirozená   hloubka inspirovala  skladatele  k  vytvoření  díla,  které  je samo pravdivé.  A Janáček  byl  přesvědčen,  že jen  taková  hudba přetrvá  staletí.
Volným   pokračováním    první   monotematické  části janáčkovského kompletu je tento  zdánlivě rozmanitý, a přece myšlenkově jednotný soubor.   Všechny čtyři  kompozice jsou svým způsobem  svázány s folklórem. Tři  z nich (Královničky z r.1889,  Ukvalská   poesie   z  r.1898, Lidová  nokturna z r.1906) náležejí do období,  kdy Leoš Janáček systematicky a vědoměčerpal z lidové písně, z tance, z poezie. Závěrečná Říkadla již  naznačují  určitou  syntézu posledního Mistrova  období. 

Cena: 199,00 Kč

Detaily položky
Hudba pravdy / The Music of Truth / Leoš JANÁČEK (1854 - 1928)

Hudba pravdy / The Music of Truth / Leoš JANÁČEK (1854 - 1928)

Podrobnosti viz MK 0015, MK 0016

 

Cena: 349,00 Kč

Detaily položky
Císař z Atlantidy aneb Odepření smrti / The Emperor of Atlantis, or the Denial of Death / Viktor ULLMANN (1898 - 1944)

Císař z Atlantidy aneb Odepření smrti / The Emperor of Atlantis, or the Denial of Death / Viktor ULLMANN (1898 - 1944)

 

Abschiedsarie Abschiedsarie Třetí dokončená opera Viktora Ullmanna Císař z Atlantidy byla napsána v prostředí a podmínkách, kde vazba "člověk - umění" nabyla absurdních dimenzí. Viktor Ullmann (nar. 1.1.1898 v Českém Těšíně, zavražděn 18.10.1944 v Osvětimi) byl 8. září roku 1942 deportován do koncentračního tábora Terezín. 
Zde se v průběhu dalších dvou let, vedených na hranici života a smrti, spolupodílel jako skladatel, organizátor, publicista i interpret na vytvoření jedinečného kulturního fenoménu. Paradoxní situace "svobodného města", jež Vůdce věnoval Židům, aby byli "chráněni" před nepřátelstvím bojující společnosti, byla zrůdnou maskou, za níž byl skryt projekt tzv. "konečného řešení", znamenající úplné vyhlazení jednoho národa. 

Ullmanův Císař z Atlantidy op.49 z roku 1943 nakonec v Terezíně proveden nebyl. Dílo čekalo dlouho na své provedení. Roku 1975 bylo poprvé uvedeno v aranžmá a instrumentaci dirigenta Kerryho Woodwarda, jež byly autorské verzi díla značně vzdáleny. Teprve od roku 1989 se datují snahy o návrat k originální autorské verzi. Dochovala se dvě ideová vyznění finále, dvě verze takzvané Abschiedsarie Císaře [26,30] před závěrečným chorálem. Datace rukopisu opery, jenž je dnes chován v archivu sídla Antroposofické společnosti v Dornachu u Basileje ve Švýcarsku, uvádí datum dokončení opery 18.11.1943, árie Císaře nese datum 13.1.1944 a byla tedy dokomponována dodatečně. 

Děj opery
Císař Atlantidy chce ovládnout celý svět. Jeho kontakt se světem, na němž rozpoutal válku všech proti všem, se uskutečňuje pouze prostřednictvím tlampačem předávaného hlášení. Smrt nemůže snést hromadné vraždění a odmítá císaři sloužit. Hlášení diktátorovi zní: "Vypukla zvláštní nemoc: lidé nemohou umřít!" Císař si uvědomuje, že bez pomoci Smrti ztrácí svou moc. Mezi lidmi vzniká láska, chtějí se postavit diktátorovi na odpor. Císař je nucen svou izolaci opustit. Smrt nabízí znovu svou službu, ale pod jednou podmínkou: Císař bude první, kdo obnovenou smrt podstoupí.

 

Cena: 349,00 Kč

Detaily položky
Písně / Songs / Antonín DVOŘÁK (1841 - 1904)

Písně / Songs / Antonín DVOŘÁK (1841 - 1904)

V písních uzrávala Dvořákova nejvlastnější hudební poetika, zosobněná vrcholnými a obecně nejmilovanějšími díly , i předpoklad písňové tvorby budoucí generace. 
Píseň byla pro skladatele romantické orientace druhem zvláště přitažlivým. Malá plocha a skromnost prostředků byly protikladem, ale zároveň i paralelou snah, jež vyjadřovala romanticky rozbujelá, sensitivní i exaltovaná tvorba symfonická a operní. Píseň mohla vyjadřovat nekonečně odstínů - citovost, emotivnost, radost a vášeň, touhu, smutek i naději. Prostřednictvím hudby byla poezie povýšena do sféry nejupřímnějších a nejintimnějších výpovědí. Od dob Schubertových a Schumannových tvořil písňový cyklus myšlenkový celek. Upřímností a nefalšovaností citů romantického umělce pak bylo zcela zákonitě objeveno i upřímné a nefalšované kouzlo lidové poezie. 
Dvořák byl nadšeným obdivovatelem Schubertovým. Jaromír Borecký - mimochodem autor jediné české specielní studie o Dvořákově písňové tvorbě (z roku 1912) - jej nazval "Schubertem české písně". Dvořák je vokálním skladatelem par excellence, tak jako pro Schuberta byla pro něj rozhodující bezprostřední sdělnost, kdy hudba tvoří "vlastní výraz duše". V písních uzrávala Dvořákova nejvlastnější hudební poetika, zosobněná vrcholnými a obecně nejmilovanějšími díly, i předpoklad písňové tvorby budoucí generace, představované Josefem Bohuslavem Foerstrem, Vítězslavem Novákem, Ladislavem Vycpálkem, Jaroslavem Křičkou a dalšími. 

 

Cena: 199,00 Kč

Detaily položky
Komorní hudba / Chamber Music / Miloslav IŠTVAN (1928 - 1990)

Komorní hudba / Chamber Music / Miloslav IŠTVAN (1928 - 1990)

 

Tvůrčí dráha skladatele Miloslava Ištvana se vyznačuje pozoruhodnou strmostí a přímostí: nejsou na ní odbočky, slepé uličky - a dokonce ani místa k odpočinku, neboť každé Ištvanovo dílo znamenalo objevování nových možností a řešení nových úkolů. 
Posledním dokladem Ištvanova přesvědčení o důležitosti rytmu a barvy v hudebním díle jsou Makrosvěty - Čtvero ročních dob v provedení bicích nástrojů. Kompozice vznikala pro tehdy slibně se rozvíjející brněnský soubor Dama-Dama a její posmrtná premiéra 4. října 1990 v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Brno byla umožněna tím, že Ištvanův syn Radomír, rovněž skladatel, otcovu skicu přepsal do partitury. Skladba byla naštěstí již hotova, úprav nebylo třeba. O rok později získaly Makrosvěty Cenu české a slovenské hudební kritiky. 

 

Cena: 199,00 Kč

Detaily položky
Koncert a moll, op.53, Romance f moll, op.11, Mazurek e moll, op.49 / Concerto in A Minor, op.53, Romance in F Minor, op.11, Mazurek in E Minor, op.49 / Antonín DVOŘÁK (1841 - 1904)

Koncert a moll, op.53, Romance f moll, op.11, Mazurek e moll, op.49 / Concerto in A Minor, op.53, Romance in F Minor, op.11, Mazurek in E Minor, op.49 / Antonín DVOŘÁK (1841 - 1904)

Houslový koncert a moll op. 53 patří dnes jednoznačně ke kmenovému repertoáru tvorby tohoto druhu. Jako datum vzniku Koncertu a moll se obvykle uvádí datum 1879. 
Prvním interpretem Houslového koncertu a moll byl český houslista František Ondříček (1857 - 1922), premiéra se uskutečnila v Praze 14.10.1883 s orchestrem Národního divadla a dirigentem Mořicem Angrem. Dvořákův koncert je jedním z nejpřesvědčivějších děl koncertantního oboru. Melodická zpěvnost první věty a z ní ústící nesentimentální lyrismus věty druhé i tanečně pojaté finále, kde rovnováhu k energickému, zemitému furiantu tvoří nostalgická dumka, jsou zároveň dokladem Dvořákovy schopnosti vysoké umělecké stylizace lidových elementů. 
lidových elementů. 
Houslím věnoval Dvořák i populární drobničky - Romanci f  moll op. 11 (vzniklou mezi léty 1873 - 1877) a Mazurek e - moll op. 49 z roku 1879. Obě jmenované skladby mají verzi s klavírem i verzi instrumentovanou. Dvořák v nich uplatnil svou nevyčerpatelnou melodickou invenci, smysl pro strhující rytmičnost i výrazovou sílu hudebního lyrismu. 

 

Cena: 199,00 Kč

Detaily položky
Smyčcové kvartety (č.1,2) /  String Quartets (Nos.1,2)  / Leoš JANÁČEK (1854 - 1928)

Smyčcové kvartety (č.1,2) / String Quartets (Nos.1,2) / Leoš JANÁČEK (1854 - 1928)

"...Život je mladý. Je jaro. Nebojím se žít. Otevřít oči! Život je krásný!" 
Leoš Janáček (1928) 

Své dva smyčcové kvartety napsal Leoš Janáček v pozdním věku. Čím však byl starší, tím více směřoval k mládí, tím více po něm toužil. Mládí bylo pro skladatele inspirací, synonymem lásky a štěstí. V devětašedesáti letech komponoval první smyčcový kvartet "Z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty", jako čtyřiasedmdesátiletý pak složil "Listy důvěrné" - druhý kvartet. Dvě vrcholná komorní díla se zrodila v Janáčkově posledním tvůrčím období, stejně jako sextet Mládí, Říkadla, Concertino, Capriccio, Glagolská mše, opery Věc Makropolus a Z mrtvého domu. 
Oba kvartety mají něco společného. Z filozofického hlediska je to vztah muže k ženě a právo ženy na štěstí, svobodný a důstojný život. Ostatně žena - matka, manželka a milenka - prostupuje jako téma téměř celým Janáčkovým dílem. 
1. smyčcovém kvartetu "Z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty" se k lidskému subjektu, k ženě, dostává Janáček vnějším podnětem. Stal se jím příběh, který ve své novele zpracoval ruský spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj. Nazval ji Kreutzerova sonáta podle Beethovenovy skladby, která v této novele hraje důležitou roli. Působí na emotivní jednání manžela a je příčinou tragédie manželky. Analýza této skutečnosti byla pro Janáčka silnou inspirací a přivedla skladatele k hudebnímu ztvárnění a vyjádření vlastního názoru: "Měl jsem na mysli ubohou ženu, trápenou, bitou, ubitou... ." Dílo koncipoval dramaticky se čtyřmi větami jako expozici, peripetii, krizi a katastrofu. Všechny čtyři hlasy - dvoje housle, viola, violoncello - jsou v kvartetu vedeny samostatně, jsou zpěvné, jako by nepotřebovaly doprovod. Skladatel využívá i opakované nápěvy - podle jeho teorie tzv. sčasovky a sčasovací vrstvy, jakoby výkřiky nebo citově vypjatá řeč, které dodávají hudebnímu dílu kontrastnosti a zajímavosti. Autor jako mistr dramatu vytváří takto účinně napětí, které zesiluje či utlumuje využíváním barevnosti zvuku jednotlivých nástrojů. Smyčcový kvartet číslo 1 komponoval Janáček od 30. října do 7. listopadu 1923 a věnoval ho Českému kvartetu (K. Hoffmann, J. Suk, J. Herold a L. Zelenka). Tento komorní soubor uskutečnil premiéru díla 17. října 1924 na koncertě Spolku pro komorní hudbu v Praze. 
Ve 2. smyčcovém kvartetu "Listy důvěrné" se Janáčkovo osobní štěstí a opojení rozvíjí ve skladbě od konkrétního niterného pocitu lásky až k humanitě a k myšlence zodpovědnosti k člověku. Patří k nejvýznamnějším skladbám českého hudebního expresionismu. "Listy důvěrné", jak je sám autor nazval, jsou pak největším svědectvím jeho pozdního velkého citu, nejintimnějším dílem, dílem lásky. Symbolem Janáčkovy touhy je zejména viola (pro její part Janáček zamýšlel použít violu d'amour). Tematicky jsou nejtěsněji spojeny první a druhá věta, stavebně nejsoustředěnější je věta třetí, v níž místy využívá variační techniku. Úryvkovitost Janáček obdivuhodně stmeluje motivickou obměnou, proměnou a záměnou, všechny nápady, nálady a změny vyrůstají z jednoho tematického jádra. Paní Kamile Stöslové, která inspirovala toto dílo, se skladatel vyznává: "... tolik let jsi mi, aniž o tom víš, ochránkyní na všechny strany....". Janáček psal "Listy důvěrné" v posledním roce svého života od 29. ledna do 19. února 1928. 2. smyčcový kvartet poprvé zazněl v Brně. Hrálo dne 25. května 1928 Moravské kvarteto (F. Kudláček, J. Jedlička, J. Trkan, J. Křenek). 
Skladba dle Janáčka "krásná, zvláštní, bujná, oduševnělá, mimo vši pochybnost" měla být uvedena v létě v podání Českého kvarteta. Této radosti se však Janáček už nedožil. Následkem onemocnění zemřel 12. srpna 1928. 
Janáčkova smyčcová kvarteta, která prošla několika revizemi, jsou mladá svou moderností, a to jak myšlenkovou, tak kompoziční. Jsou vrcholem kvartetní tvorby 20. století. 

Cena: 199,00 Kč

Detaily položky
Antonín DVOŘÁK / Smyčcové kvartety (Es dur \ (1841 - 1904)

Antonín DVOŘÁK / Smyčcové kvartety (Es dur \ (1841 - 1904)

V první větě se objevuje polka, která v české hudbě devatenáctého století jednoznačně zastupovala národní znak, modelem k druhé větě byla ukrajinská dumka, jejíž rychlá část se zde ovšem charakterově blíží jednomu z typických českých tanců s proměnlivým taktem - furiantu. Lyrická romance třetí věty poukazuje k písňové inspiraci, ve slovanské oblasti vnímané jako inspirace ruská, finále je skočná, tedy opět sudodobý tanec polkového charakteru. Hlavním melodickým materiálem je rozložený trojzvuk, jeden z folkloristických základů variační práce. I ostatní složky díla využívají podněty, s nimiž pracuje lidová píseň: k nim patří opakování motivických úseků, pravidelná periodicita, jednoznačnost harmonie. Při vší bezprostřednosti, jakou skladba působí, se však jedná o promyšlenou cyklickou formu jako celek - důkazem je např. přepracování druhé věty, kde Dvořák zaměnil původně pomalý závěr za tempově gradující, ukončený osmitaktovým Vivace, aby vytvořil žádoucí kontrast následující romanci. Dalším kontrastem a vyvrcholením je energické finále v modifikované sonátové formě. 
Na autograf Smyčcového kvartetu G dur op. 106 skladatel poznamenal: "první skladba po druhém návratu z Ameriky." Je jím tedy - roku 1895 - zahájena závěrečná etapa Dvořákovy tvorby. Premiéru provedlo 9.10.1896 jedno z prvních českých profesionálních komorních sdružení, České kvarteto, které založilo dodnes živou interpretační tradici. 
Poslední Dvořákova skladba pro toto obsazení nese některé nové znaky, jež se v dřívějších kvartetech neobjevovaly. Melodická složka je ve srovnání s písňovou melodikou dřívějších Dvořákových skladeb méně kantabilní, více je však zdůrazněna zvuková, barevná stránka instrumentace, nositelem výrazu jsou i časté tempové a dynamické proměny. Pozoruhodná je stránka rytmická, v níž Dvořák častým použitím duol, triol, kvartol či kvintol záměrně zastírá pravidelnou pulzaci sudého nebo lichého metra, a harmonická, oscilující mezi durovým a mollovým tónorodem. I pětidílné scherzo, citace a variace tematického materiálu předchozích tří vět ve finále dokazují, že se i zralý Dvořák odvažoval na experimentální pole. 

Cena: 199,00 Kč

Detaily položky
Další stránka výběru