Portrét skladatelky / Portrait of Composer / Vítězslava KAPRÁLOVÁ (1915 - 1940)
Kód položky: MK0049

Věk do pětadvaceti let je v životě umělců často jen přípravou na dobu zralosti, obdobím mladistvého hledání, které bývá v umělcově biografii shrnuto do stručné kapitoly či dokonce do jednoho odstavce. Jsou však i případy tvůrců, kteří v tomto věku předávají světu díla pozoruhodně vyspělá, technicky i formově dokonale zvládnutá - "hotová". Bývá tomu tak nejčastěji u těch, kterým nebylo osudem dopřáno prožít dlouhý život a kteří – snad proto, že to cítili - vydávali plody své tvůrčí energie hned zpočátku v plné intenzitě. Příklady? Schubert napsal svoji Nedokončenou v pětadvaceti, Mozart své první opery ve dvanácti letech ...
V české hudbě zastupuje takový umělecký typ Vítězslava Kaprálová. Narozena 24.1.1915 v Brně, zemřela 16.6.1940 ve francouzském Monpellier, prožila a vytvořila toho tolik, že by to stačilo i na více životů.
Vítězslava Kaprálová vytvořila během svého pětadvacetiletého života pětadvacet skladeb, jimž dala opusové číslo, a vedle toho ještě řadu skladeb dalších.
Z převzatých snímků Českého rozhlasu v Brně i z nově nahraných skladeb je sestaven výběr z její tvorby posledních pěti let, který zachycuje nástin jejího vývoje od Smyčcového kvartetu (skladby vzniklé právě po ukončení konzervatorních studií v Brně), přes skladby klavírní (Dubnová preludia), písňové (Koleda milostná, Sbohem a šáteček), orchestrální (Vojenská symfonietta, Partita) až k její poslední skladbě (Ritornel). Zajímavé je i srovnání písně Koleda milostná se stejnojmennou písní Bohuslava Martinů. Obě mají k sobě velmi blízko a vyjadřují vztah Martinů a Kaprálové, který nebyljen vztahem učitele a žákyně, ale i vztahem hluboce přátelským, plným vzájemné tvůrčí inspirace.
V české hudbě zastupuje takový umělecký typ Vítězslava Kaprálová. Narozena 24.1.1915 v Brně, zemřela 16.6.1940 ve francouzském Monpellier, prožila a vytvořila toho tolik, že by to stačilo i na více životů.
Vítězslava Kaprálová vytvořila během svého pětadvacetiletého života pětadvacet skladeb, jimž dala opusové číslo, a vedle toho ještě řadu skladeb dalších.
Z převzatých snímků Českého rozhlasu v Brně i z nově nahraných skladeb je sestaven výběr z její tvorby posledních pěti let, který zachycuje nástin jejího vývoje od Smyčcového kvartetu (skladby vzniklé právě po ukončení konzervatorních studií v Brně), přes skladby klavírní (Dubnová preludia), písňové (Koleda milostná, Sbohem a šáteček), orchestrální (Vojenská symfonietta, Partita) až k její poslední skladbě (Ritornel). Zajímavé je i srovnání písně Koleda milostná se stejnojmennou písní Bohuslava Martinů. Obě mají k sobě velmi blízko a vyjadřují vztah Martinů a Kaprálové, který nebyljen vztahem učitele a žákyně, ale i vztahem hluboce přátelským, plným vzájemné tvůrčí inspirace.
Interpreti
STÁTNÍ FILHARMONIE BRNO
dirigent František Jílek (1,12-15)
JANÁČKOVO KVARTETO, (2-4)
Bohumil Smejkal, Adolf Sýkora, Jiří Kratochvíl, Karel Krafka
Lenka Škorničková – soprán (9,10)
Vilém Přibyl - tenor (15)
Ivan Měrka - violoncello (11)
Jitka Drobílková - klavír (9,10)
Jiří Skovajsa - klavír (12-14)
Jaroslav Smýkal - klavír (5-8,11)
Première recording
Celkový čas: 75:14
[1] Vojenská symfonietta op.11 (1937) | 14:34 | přehrát... | ||
Smyčcový kvartet op.8 (1935-36) | 19:25 | |||
[2] Con brio | 7:08 | |||
[3] Lento | 6:51 | |||
[4] Allegro con variazioni | 5:09 | přehrát... | ||
Dubnová preludia op.13 (1937) pro klavír | 9:30 | |||
[5] Allegro ma non troppo | 1:49 | |||
[6] Andante | 3:21 | |||
[7] Andante semplice | 2:17 | |||
[8] Vivo | přehrát... | |||
[9] Koleda milostná (Bohuslav MARTINŮ) (1937) pro zpěv a klavír | 0:48 | |||
[10] Koleda milostná (1938) pro zpěv a klavír | 1:20 | |||
[11] Ritornel op.25 (1940) pro violoncello a klavír | 4:13 | |||
Partita op.20 (1938/9) pro smyčcový orchestr a klavír | 19:26 | |||
[12] Allegro energico | 5:07 | přehrát... | ||
[13] Andantino | 6:48 | |||
[14] Presto | 7:21 | |||
[15] Sbohem a šáteček op.14 (1937) pro zpěv a orchestr | 5:16 |